Jste s AI napřed nebo pozadu – a jak to poznat?

Podle průzkumu ČAUI (Česká Asociace Umělé Inteligence) a Hospodářských Novin 9 z 10 českých firem s AI v letošním roce už v nějaké formě počítá – polovina ji používá či testuje a další dvě pětiny zavedení plánují.

TL;DR:

Většina statistik o AI vám řekne, kam míří trh – ne kde stojíte vy. Na co se zaměřit:

Čtěte průzkumy kriticky: rozhoduje, co měří, jak jsou stará a kdo se ptal.
Malé a střední firmy nejsou nutně pozadu – hbitost je výhoda; nezaostat, ale ani zbytečně neriskovat mezi průkopníky.
Začněte governance, ne nástroji: vlastník AI, jednoduchá pravidla pro data, zmapování stínové AI.
Nasazujte nejdřív to, co už platíte; vlastní řešení až tam, kde k tomu máte důvod.

Kde přesně jste, zjistíte jedině srovnáním s čerstvými daty – třeba v průzkumu INSIDE AI 2026.

O několik měsíců starší data ČSÚ hovořila střízlivěji: v minulém roce AI reálně používala necelá pětina firem (18 %) tedy o zlomek méně než byl průměr EU (20 %). Podle jiného průzkumu, který ČAUI připravila společně s Deloitte bezmála tři čtvrtiny českých firem (73 %) již mají nebo připravují AI strategii.

Co to znamená? Že statistiky je zejména třeba důkladně číst – a u každého podobného průzkumu zamyslet přinejmenším nad třemi body:

Za prvé, co přesně zmíněný údaj říká. „Používá nebo testuje“ snadno hodí do jednoho pytle firmu, kde je občas použit ChatGPT či Copilot s tou, která AI nasadila nad celým procesem. „Má strategii nebo ji připravuje“ může u jedněch znamenat schválený dokument formálně prosazovaný v praxi, u druhých slajd prezentovaný na poradě. Průměr přes všechny velikosti a obory je také zavádějící – rozdíly jsou obrovské. ČSÚ ukazuje, že velké firmy nad 250 zaměstnanců v adopci minulý rok překročily 50 %, zatímco menší podniky výrazně zaostávaly. Jedno „průměrné“ číslo vás nikam nezařadí.
Za druhé, jak jsou data stará. Tady je u AI skutečné jádro pudla. V oblasti, která se významně mění v řádu týdnů, nanejvýš měsíců, je „aktuální“ to, co je staré čtvrt, nanejvýš půl roku. Průzkum sbíraný před (víc než) rokem popisuje jiný svět – jiné nástroje, jiné ceny, jiné možnosti. Data zveřejněná na přelomu roku ukazují směr a tempo, nikoliv současný stav.
Za třetí, kdo a proč se ptal. Kdo průzkum zadal a koho oslovil, tvaruje výsledek. Neznamená to, že data nejsou k ničemu – znamená to, že slouží k orientaci v trendu, ne jako přesná GPS.

Suma sumárum: většina průzkumů dobře mapuje trendy a proměny v čase, pro zhodnocení své situace a rozhodování nicméně potřebujete data co nejčerstvější a blízká vaší velikosti a případně i oboru.

Možnost aktuálního srovnání: Jednou z možností je zapojit se do právě probíhajícího průzkumu INSIDE AI 2026, který provádí nezávislá informační služba a komunita INSIDE IT – více o něm píšeme v závěru.

Nejste nutně pozadu – ale možná jinde, než myslíte

Obvyklá reakce vedení středně velké firmy na aktuální hype trend zní: „jsme určitě pozadu“. Nemusí to být pravda. Průzkum citovaný HN ukázal, že menší a střední firmy mohou mít v praktickém nasazení AI často náskok před velkými podniky, které brzdí složité procesy, schvalování a regulace. Hbitost je v případě rychle se vyvíjejících velkých jazykových modelů klíčová výhoda.

Zdravé sebehodnocení má ale dvě strany. Na jedné straně nechcete zůstat příliš pozadu: například nepoužívat AI funkce, které máte zaplacené v nástrojích či platformách, s nimiž pracujete, nemít přehled o tom, kdo AI ve firmě používá, neurčit kdo je za její nasazování a používání odpovědný, nebo nechávat bez povšimnutí, že vám zaměstnanci nekontrolovaně pouští firemní data do veřejných služeb.

Na druhé straně ale nemusí být adekvátní ani snaha cpát se mezi průkopníky, zejména pokud k tomu nemáte konkrétní důvod. Stavět vlastní modely, ladit jejich běh na vlastních datech, experimentovat s každou žhavou novinkou – to dává smysl jen, pokud existuje rozumná šance, že vás trh za průkopnictví odmění.

Většina středně velkých firem míří na provedení, spolehlivost a cenu, spíše než na to, kdo první nasadí experimentální technologii. V SMB má častěji smysl být „rychlou dvojkou“ – přebírat hbitě to, co se osvědčilo na čele pelotonu.

Začněte odpovědností, pravidly a stínovou AI

Může se zdát, že prvním rozumným krokem je zaplatit (třebas jen vybraným) zaměstnancům potřebné licence a dát jim do ruky nástroje, ať si to vyzkouší. Ve skutečnosti by tomu mělo předcházet několik věcí.

Krok první: kdo AI iniciativu „vlastní“. Jeden konkrétní člověk odpovědný za směr – může to být IT ředitel, nebo majitel, ale stejně vhodný (někdy i vhodnější) může být jejich podřízený s velkým zájmem o AI. Bez vlastníka se z AI stává množina nekoordinovaných pokusů, které se nikdy nesečtou do měřitelného přínosu.

Krok druhý: jednoduchá pravidla. Nepotřebujete obsáhle definovanou politiku, spíše srozumitelný seznam „co ano a co ne“ který se vejde na jednu či dvě stránky a každý jej zvládne přečíst. Měl by se týkat především dat, tedy co se smí a nesmí nahrávat do veřejných nástrojů. Tohle zvládne i malá firma za odpoledne.

Krok třetí: zmapujte, co se u vás s AI reálně děje. Možná vás čeká nejedno překvapení. Zatímco majitel a vedení probírají strategii, část zaměstnanců je „potichu“ mnohem dál – používají vlastní nástroje na vlastní pěst (někdy si je dokonce platí, což je paradoxně lepší varianta, než používání bezplatných) protože jim šetří čas.

Tomu se říká stínová AI (shadow AI) a má dvě tváře: je to riziko (nekontrolovaná data, žádný přehled), ale i signál, kde AI reálně pomáhá a kdo v podniku je s ní nejdál. Cílem není lidi potrestat ale zjistit skutečný stav dřív, než ho zjistí někdo zvenčí.

Že nejde o okrajové téma, potvrzují i průběžná data INSIDE AI 2026: stínovou AI označilo za jednu z největších bezpečnostních a regulatorních výzev 75 % dosavadních respondentů – více než EU AI Act či NIS2 (shodně 50 %).

Mimochodem, jako nejčastější překážku zavádění AI uvádějí firmy shodně nedostatek kvalifikace lidí a mapování stínové AI vám rovnou ukáže, kdo už si kvalifikaci potichu vybudoval (a může například inspirovat či učit ostatní).

Governance má dnes asi polovina firem: Mezi organizacemi, které se zapojily do průzkumu INSIDE AI 2026 (a o dané téma se tedy přinejmenším aktivně zajímají), má dle průběžných výsledků (červenec 2026, n=52), schválenou AI politiku pokrývající bezpečnost, data a etiku jen zhruba polovina. Zbytek se řídí obecnými IT pravidly bez úpravy pro AI (19 %), governance teprve připravuje (19 %), nebo ji formálně neřeší vůbec (12 %). Podrobnější data z průzkumu můžete získat snadno – stačí se do něj zapojit.

A teď to ostatní

Když stojí základy v podobě vlastníka, pravidel a přehledu o tom, co se doposud reálně dělo, přichází na řadu to ostatní, nejlépe v uvedeném pořadí.

Strategie. Podrobný formální dokument není povinný – pragmatický postup případ od případu může být zpočátku pro menší firmu legitimní, měl by ale být přinejmenším dobře dokumentován. Rozhodující je, jestli šlo o vědomé volby, nebo chaos bez rozhodování.

Financování. To znamená buď zcela vyčleněný AI rozpočet, pokrytí v rámci IT nákladů a v některých případech prozatím i náklady tak malé (řád stokorun až nižších tisíců), že je nikdo samostatně neřeší. Ani jedno není špatně. Špatně je nevědět a/nebo nechat rozpočet růst, aniž víte, co za něj dostáváte.

Nasazení. Základní rada: nespěchejte se stavbou pokročilých věcí, pokud nevyužíváte ani to, co už máte. Placené licence Copilotu, Claude či ChatGPT, AI funkce v CRM či ERP, hotová řešení třetích stran – zde bývá nejlepší poměr možných přínosů a rizika. Až v dalším sledu hledejte v obvyklých oblastech (podpora, zákaznický servis, obchod, back office, analytika, vývoj) další možnosti, vyžadující už obvykle složitější plánování, nasazování a test před ostrým nasazením.

Dopady. Vyspělost se nepozná podle počtu nástrojů, ale podle schopnosti pojmenovat měřitelný přínos – nebo přesně popsat zklamání z jeho nenaplnění, ať už z důvodů technických, procesních nebo proto, že lidé nové nástroje či postupy nepřijali. Kdo reálné problémy přizná a řeší, je dál než ten, kdo jen mluví o revoluci.

Rizika a regulace. Ta se v případě AI nemusí týkat jen velkých – například nová povinnost označovat výstupy se nevztahuje jen na fyzické osoby-uživatele. A na mnoho menších firem dopadají nejen některé věci z EU AI Act ale i NIS2 či oborová pravidla. Menší firma tak nemusí mít nutně menší povinnosti – vždy má ale míň lidí, kteří je hlídají.

V ideálním světě byste měli začít nakupovat licence, nástroje nebo dokonce řešení až poté, co vyřešíte, nebo přinejmenším začnete řešit všechny výše zmíněné body. Svět ale většinou ideální není – pokud tedy AI licence či nástroje již vaši lidé mají, je nejvyšší čas začít se věnovat tomu, co mohlo či mělo předcházet.

Změřte se a získejte aktuální výsledky

Možnost získat čerstvá data pro porovnání nabízí INSIDE AI 2026 – aktuální průzkum stavu zavádění AI v českých a slovenských organizacích, který cílí i na firmy střední velikosti. Mapuje všech šest oblastí zmíněných výše, jeho vyplnění zabere 10–15 minut, publikované výstupy jsou zcela anonymizovány. Respondenti získají INSIDE Report s výsledky a jako poděkování tříměsíční předplatné prémiové služby Inside Profi zdarma.

INSIDE IT je (podobně jako Artex IS) součástí skupiny AIS.

Pokud si chcete udržet přehled o Microsoft updatech a jiných novinkách z IT světa, přihlaste se do našeho newsletteru, už na to nebudete muset nikdy myslet.

Pokud máte jakýkoliv dotaz, nebo zájem odstranit neefektivní články vašich procesů, neváhejte nás kontaktovat.