Naskočte do cloudu pomocí Digitálního podniku! (Webinář)

Hostem webináře byl Tomáš Palko ze společnosti Econet Openfunding. Econet se ve zkratce zabývá veřejným financováním (dotacemi, odpočty na výzkum a vývoj, investičními pobídkami atd.), v Česku působí již dvacet let a věnuje se veřejnému financování především v oblasti výzkumu a vývoje, inovací, digitalizace, kybernetické bezpečnosti, atd. Prostřednictvím spřízněného FundingBoxu pak Econet působí také v zahraničí a věnuje se mezinárodním projektům především v rámci Digital Europe a Horizon.

Historie

Historicky nebyly k dispozici dotační tituly přímo určené na digitalizaci a bylo nutné tuto oblast řešit jako součást jiných dotačních titulů, které tyto investice částečně umožňovaly. Prvním dotačním titulem určeným na „digitalizaci“ firem byl v rámci OP PIK program „ICT v podnicích“. Před několika lety pak byl v rámci Národního plánu obnovy pro digitalizaci firem představen dotační titul „Digitální podnik, respektive Virtuální podnik“. Jedná se v podstatě o dvě odnože téhož dotačního titulu, každá je však zaměřena na mírně odlišný okruh projektů a žadatelů a má mírně odlišné podmínky.

Omezení dotačního titulu „Digitální podnik“

Základní omezení možnosti žádat jsou následující:

• Rozpočet projektu se musí pohybovat v rozmezí 2,5 mil. Kč až 50 mil. Kč
• Žadatel musí být malý a střední podnik (do 250 zaměstnanců včetně propojených subjektů)
• Místa realizace projektu musejí být mimo Prahu (aktivity a provozovny, maximálně 10 míst realizace projektu)

Časový rámec dotačního titulu

• Podávání žádostí od 15. července 2024 do 31. března 2025
• Konec realizace projektu do konce roku 2026 (veškeré fakturace, dodávky, atd.)
• Do žádosti o dotaci lze zařadit jen náklady vzniklé od podání žádosti a po realizaci veřejných zakázek (pokud jsou třeba), nelze proplatit náklady „zpětně“ před podáním dotační žádosti

Výše dotace

Minimální výše nákladů projektu jsou 2,5 mil. Kč, maximální výše nákladů projektu potom 50 mil. Kč. Procentuálně největší dotaci mohou obdržet menší firmy, přičemž konkrétní míra podpory (procento dotace) dále závisí na místě realizace projektu, respektive regionu NUTS2, ve kterém je projekt realizován. Nejvyšší procento dotace je možné dostat v regionech Severozápad a Severovýchod, nejnižší naopak v regionech Jihozápad a Jihovýchod. Pokud má žadatel více míst realizace projektu s různými procenty dotace, bude pro celý projekt platit procento místa realizace s nejnižší procentuální dotací. Do této dotační výzvy bohužel nelze podat více aktivních žádostí, nelze proto projekt rozdělit na dvě části a pro různé regiony podat různé dotační žádosti. Je tedy třeba zvážit, zda se vyplatí zahrnutí místa realizace projektu s nižší mírou dotační podpory, nebo zda je lepší podat žádost pouze pro podporu aktivit (pobočky, místa realizace projektu) v oblastech s vyšším procentem dotační podpory.

Náklady a aktivity, které lze do projektu zařadit

Základní premisou tohoto dotačního titulu je dosažení posunu v úrovni digitalizace a automatizace procesů. Projekty postavené pouze na přechodu z on premise řešení do cloudu tuto podmínku bohužel nesplňují. Dotaci lze žádat na software, hardware, služby a také na režijní náklady spojené s realizací projektu. Lze mimo jiné také požádat o dotaci na vytvoření digitálního dvojčete, zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti, zahrnout náklady spojené s integrací AI do firemních procesů a další. Cloudové licence lze do nákladů projektu zahrnout propláceny opravdu pouze po dobu realizace projektu, nejdéle tedy do konce roku 2026.

Úspěšnost projektů a rozhodnutí, zda do projektu jít

Obecně se úspěšnost žádosti o dotaci se liší v závislosti na konkrétním dotačním titulu. Důležité je mít jako zpracovatel projektu potřebné technické znalosti pro pochopení potřeb zákazníka a přetavení všech informací a podkladů v kvalitně připravený projekt. Potom by se míra úspěšnosti kvalitně připravených projektů v rámci programu Digitální podnik měla limitně blížit ke 100%.

Vždy je také nutné počítat také s tím, že už jen samotná administrativa spojená s dotací si vyžádá určité náklady nejen finanční, ale také z pohledu náročnosti na čas zaměstnanců. Projekty na samé minimální hranici nákladů a s nižším procentem dotace se tak nemusí vyplatit podávat.

Pokud by projekt zákazníka měl malou naději na úspěch, nebo by nedával ekonomicky či z jiného pohledu smysl, doporučí mu Econet raději vůbec se do něj nepouštět.

Výběrové řízení

V případě překročení limitů dle Pravidel pro výběr dodavatelů (OP TAK) či dle Zákona o zadávání veřejných zakázek je nutné vyhlásit výběrové řízení v souladu s těmito pravidly. Rozhodující pro nutnost vyhlašovat výběrové řízení dle určitých pravidel závisí především na procentu dotace a rozpočtu projektu, respektive jednotlivých plnění v rámci projektu. Velmi zjednodušeně a pro základní orientaci – projekty nad 50% dotace se řídí zákonem, projekty pod 50% dotace pravidly dotačního titulu, která bývají méně přísná. Dále je nutné stanovit náklady na jednotlivé části projektu (plnění) a zda jsou tato plnění takzvaně související. Pokud spolu jednotlivá plnění nesouvisejí a jsou pod limity stanovené pravidly pro výběr dodavatelů, je obvykle možné zadat tyto zakázky bez soutěže. Postup v oblasti výběru dodavatelů a nutnost případně vyhlašovat veřejné zakázky je nicméně vždy třeba konzultovat se odborníky na tuto problematiku.

Kontrola

Dokumentaci k projektu je třeba uchovávat po tzv. dobu udržitelnosti (minimálně 3 roky po ukončení projektu), Obecně je potom nutné dokumenty archivovat v souladu se zákonem o účetnictví.

Pro více informací doporučujeme mrknout se na samotný webinář, který je dostupný zde.